Jaroslav Šerých
* 27. 2. 1928, Havlíčkův Brod, † 23. 3. 2014
malíř, ilustrátor, grafik, typograf, autor mozaik a měděných reliéfů, kurátor
1946 –1948 Vyšší škola uměleckého průmyslu, Jablonec nad Nisou (Viktor Vorlíček)
1948–1950 Střední uměleckoprůmyslová škola v Turnově (Odborná škola šperkařská)
1950–1957 Akademie výtvarných umění, Praha (Vlastimil Rada, Vladimír Pukl)
1960 Akademie výtvarných umění, Praha (Vladimír Silovský – aspirantura)
Osobitý tvůrčí výraz Jaroslava Šerých vyzrál v šedesátých letech, kdy se zařadil do proudu českého informelu. Bohaté hlubotiskové struktury však posléze začal doplňovat rozevlátými stylizovanými figurami, které ho pak provázely celou další tvorbou. Grafiky v sobě nesou silnou haptickou kvalitu, což je dáno tím, že kromě vrypů suchou jehlou používal i na matrici nanášené struktury, které při otisku působily jako vystupující hrbolky. Cit pro jemně zvlněnou plochu později uplatnil i v měděných reliéfech doplněných smaltem a nakonec i obrazech malovaných na zprohýbané umělé hmotě, kde se střídají místa s bohatou vrstvou barvy a lazurami. Pro autora typická šerosvitná nálada je důmyslnou hrou se světlem, účinek jinak monochromatických tisků i obrazů zvyšuje používání akcentů jiné kontrastní barvy. Základními znaky jeho díla jsou jemnost a produchovnělost. To ho přirozeně přivedlo k práci pro církevní účely.
Ilustroval na 40 především dětských knih a na tomto poli si získal mezinárodní uznání. Japonské pohádky nebo Labutí jezero vyšly v mnoha cizojazyčných vydáních. Jako organizátor výtvarného dění se poprvé uplatnil v roce 1958 při celostátní výstavě Mladí umělci v Domě umění Brno. V letech 1965 a 1967 působil jako komisař Biennale de Paris. Tyto aktivity však přervala tzv. normalizace. V těchto stísněných dobách se více zaměřil na ilustraci. Byl členem sdružení grafiků Hollar a Umělecké besedy. V říjnu 2008 jej prezident odměnil Medailí Za zásluhy.
S našim krajem pojí Jana Šerých pobyt na středních uměleckých školách, na jejichž profesory s láskou vzpomínal a rád se sem vracel. Několikrát navštívil v Jablonci nad Nisou svého učitele Václava Pokorného, zejména při jeho životních jubileích. V roce 1958 se stal členem skupiny M57, v níž měli tvůrci spojení se severními Čechami významné zastoupení. Výstava uspořádaná v liberecké Malé výstavní síni OKS na jaře 1981 mu po normalizační pauze pomohla dostat se opět do pražských galerií.
