Josef Pfeifer-Fried
* 17. únor 1884 Kunratice u Frýdlantu, † 26. srpen 1959 Zittau (Žitava)
Malíř, grafik
1906–1909 Kunstgewerbliche Fachschule, Jablonec nad Nisou
1909–1911 Graphische Lehr- und Versuchsanstalt, Vídeň (Ludwig Michalek)
Po absolvování měšťanky nastoupil do učení ve frýdlantské textilce Rollfs & Co. jako kreslič předloh. Pracoval zde 7 let. Jeho rodiče byli kvůli nedostatku životních prostředků proti tomu, aby se dal na uměleckou dráhu, a tak se zabýval kreslením a malbou jen ve volných chvílích. Teprve ve dvaadvaceti letech se díky skrovným úsporám mohl zapsat na jabloneckou uměleckou průmyslovku. Po roce získal státní stipendium, a díky tomu mohl školu dokončit. Dva roky pak studoval ve Vídni, kde si osvojil techniky umělecké grafiky. Po návratu domů však nenalezl uplatnění, a proto po nějakém čase nastoupil do c. k. Hof- und Staatsdruckerei (dvorská a státní tiskárna) ve Vídni. Ve volných chvílích pracoval pro lipské knižní nakladatelství, kam ho posléze pozvali ke stálé spulupráci. Cestou se na pár týdnů zastavil na Frýdlantsku a tam ho zastihl počátek první světové války. V roce 1915 se oženil s dcerou školního ředitele ve Frýdlantu, kde po válce již zůstal jako umělec na volné noze. S uměleckým sdružením Metznerbund se účastnil mnoha výstav v Liberci a Jablonci nad Nisou. Dále se zúčastnil výstav ve Vídni, Vratislavi, Brně a Salcburku. Díla od něj zakoupilo Severočeské muzeum v Liberci i československý stát. K padesátinám vyšly články o jeho práci články v Reichenberger Zeitung, Wanderer im Riesengebirge i saských a vratislavských listech. Od června 1945 žil v Niederkunnersdorfu u Löbau, kde se zapojil do místního uměleckého sdružení. (Podle Künstler aus dem Jeschken-Isergebirge, Böblingen: Verlag Wilhelm Schlecht, 1988, ISBN 3-9245-13-48-1)
Dílo Josefa Pfeifer-Frieda je rozptýlené, jak už to bývá v případě umělců, kteří se museli uživit prodejem svých prací. Známější jsou proto hlavně jeho komorní grafiky – lepty s akvatintou – s náměty z Frýdlantu a okolí. Vyznačují se velkou jemností a citem pro atmosféru. Tematiku Frýdlantska zpracovával autor pro zájemce o svou původní vlast i po odsunu.
