Miroslav Pacner
* 28. 5. 1938, Janovice nad Úhlavou, † 18. 10. 2015 Praha
malíř, grafik, zahradní architekt, sochař, pedagog
1956–1959 Pedagogická fakulta v Brně, katedra výtvarné výchovy (Bohdan Lacina)
Miroslav Pacner od útlého mládí projevoval až vášnivý zájem o kresbu a malbu. Prvního školení se mu dostalo ještě v dětství od malířky Vilmy Vrbové-Kotrbové. Po absolvování Pedagogické fakulty, kde ho zásadně ovlivnil Bohdan Lacina, se začal zabývat malbou v duchu informelu. Už tehdy ho zajímaly povrchové a reliéfní vlastnosti díla, například nalepované propalované a zvrásněné hedvábné papíry ze série starých zdí. Koncem šedesátých let přešel k tvorbě přírodních reliéfů. Jedná se o otisky země, při nichž hraje hlavní roli především tráva, kamení, hlína, ale také stopy nohou nebo další pohozené materiály. Autor svá díla nazývá „výřezy krajiny“ a chápe je jako hyperrealismus, neboť se vše snaží fixovat na plochu do nejmenších detailů. Zachycuje tak drobné události odehrávající se na čtverečních metrech půdy, její propadání, vysychání, eroze apod. Užití přírodních materiálů i pobyt v přírodě ho přivedly ke komponování zahrad, parků a obecně i krajiny. První inspirací mu byla „japonská“ zahrádka Vladimíra Komárka v Nedvězí u Semil. Kromě své zahrady v Řeporyjích u Prahy tak navrhl desítky dalších realizací pro soukromníky i veřejný prostor. Je to vlastně jakési pokračování přírodních reliéfů ve větším měřítku. Velkou úlohu zde hraje využití vody a největší dominantou jsou kameny a balvany.
Se severními Čechami spojují Miroslava Pacnera léta strávená ve Šluknovském výběžku, kde učil ve Velkém Šenově. Stal se členem umělecké skupiny Kontrast ustanovené ve Varnsdorfu na jaře 1963. Sdružovala deset výtvarníků a teoretiků (mj. Milan Janáček, Ota Nalezinek ad.). Po více než dvou letech intenzivní výstavní činnosti se členové rozešli a někteří pak emigrovali. Miroslav Pacner si ale vřelý vztah a kontakty k severním Čechám udržel, a to i díky chalupě na Vlčí hoře nad Rumburkem, kam zajížděl se svým bratrem Karlem Pacnerem, známým texty o kosmonautice. Navštěvoval i Milana Janáčka v Liberci. Jako propagační pracovník pražského nakladatelství Albatros organizoval po různých místech Evropy přehlídky české dětské literatury. Od roku 1998 byl členem Umělecké besedy, se kterou však vystavoval už dříve.
