Ladislav Novák
* 4. srpna 1925 Turnov, † 24. července 1999 Třebíč
Výtvarník, experimentální básník, autor konkrétní a fónické poezie, překladatel, pedagog
1945–1950 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha (dějiny a bohemistika)
Pracoval na různých místech jako učitel, od druhé poloviny padesátých let se v Třebíči věnoval ochotnickému divadlu a zabýval se novými proudy v umění. Je autorem řady novátorských technik – alchymáže, veronáže, topologické kresby, froasáže. Později se zabýval land-artem a akčním uměním (Putování s ichichvory, 1978–79). Na přelomu padesátých a šedesátých let vyšel jeho Nenaučný slovník kuriozit a zbytečných vědomostí (nakladatelství dybbuk vydalo jako Malý slovník naučný), roku 1966 sbírka Pocta Jacksonu Pollockovi, dále Deset interpretovaných kreseb (1968) a Textamenty (1968). S tzv. normalizací přestává v Československu vystavovat a publikuje v samizdatu. Jeho Receptář tak vyšel nejprve v němčině (1972) a potom česky v samizdatu (1988, 3. vydání 1992). Po převratu vyšel výbor z autorových juvenilií Zapomenuté básně (1995). Novákovy experimentální texty jsou typické důrazem na grotesknost a humor, vytvářel onomatopoické básně, které se staly podkladem pro jeho poezii fónickou, anihilace, preparované a čtvrcené básně či detexty. Fónickou poezii nahrával pro Československý rozhlas a zahraniční antologie na gramofonové desky. Tomáš Glanc jeho tvorbu charakterizuje následujícími slovy: Z Třebíče až na vrchol mezinárodní scény zvukové poezie, kde se užívá nahrávek lidského hlasu, jejich míchání a překrývání, a z nich se rodí objevné úvahy o folklóru, filozofii, povaze jazyka. I tak by se dalo shrnout mnohostranné umění českého klasika experimentální poezie Ladislava Nováka. Je to velmi výstižná charakteristika v Čechách stále ještě nedoceněného autora, který ale mezinárodní optikou patří mezi největší hvězdy tohoto specifického druhu umění. K jeho aktivitám na poli literatury patří i překlady poezie přírodních národů.
Kromě jeho aktivit v oblasti fónické poezie, v nichž působil v Čechách jako průkopník od roku 1962, jsou významné také jeho počiny výtvarné. Od šedesátých let se v mezích experimentu věnoval práci na papíře a s papírem. Celá jeho tvorba je ovlivněna surrealismem, jehož principy vyznával celý život. Ve výtvarném projevu je představitelem specifické techniky, tzv. froasáže, jež spočívá v tom, že se nejprve zmuchlá papír, který se opět narovná a potře zředěnou čínskou tuší tak, aby se zviditelnily vzniklé rýhy a lomy. Ty linie, které něco připomínají, autor zvýrazní tuší, doplní akvarelem a tímto způsobem vzniká obraz plný asociací. Ladislav Novák používal i další obdobné netradiční techniky jako muchláž, alchymáž nebo veronáž.
Jeho první samostatná výstava se uskutečnila v roce 1965 a rovnou v těch nejvyšších kruzích. Výstavní termín mu dal sám Jindřich Chalupecký, přední teoretik současného umění, ve Špálově galerii na Národní třídě, kterou vedl. Zároveň byl Novák velmi úspěšný v zahraničí, kde publikoval svoji poezii a zároveň často vystavoval. Od roku 1970 nesměl v Československu veřejně publikovat, takže byl znám pouze čtenářům samizdatové literatury. Po roce 1990 proběhla řada výstav ve významných českých galeriích, která jeho jméno rehabilitovala. Jeho dvorním teoretikem se stal významný znalec i tvůrce experimentální poezie Jiří Valoch.
Ladislav Novák se narodil v Turnově v Palackého ulici č. 192. Jeho otec Ladislav Novák st. je ze staré třebíčské rodiny drobných továrníků jirchářů. Matka Marie rozená Chundelová pochází z turnovské rodiny Chundelů, kteří bydleli na uvedené adrese. V roce 1925 stavěl Novákův otec v Třebíči nový rodinný dům, který nebyl v době narození syna ještě dostavěn, a tak matka porodila v bytě rodičů v Turnově (tzv. Knopův dům). Za necelý rok byl třebíčský dům dostavěn, takže novorozenec pobyl v Turnově jen krátce. V Třebíči pak strávil prakticky celý život. Působil zde jako středoškolský profesor českého jazyka. Do Turnova za příbuznými se však často vracel a skalní města Českého ráje měl moc rád.
Jeho tvorbu shrnuje třísvazkové Dílo Ladislava Nováka vydané nakladatelstvím dybbuk.
(Sestaveno z textů na portálu ABART, Markéty Kroupové a Michala Resla)
