VRATISLAV KAREL NOVÁK
* 13. 12. 1942 Praha, † 12. 2. 2014 Jablonec nad Nisou
Sochař, šperkař, pedagog
1957–1961 Střední umělecká škola bižuterní v Jablonci nad Nisou
1961–1968 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (J. Nušl)
Žil a tvořil v Jablonci nad Nisou a Praze. Průkopník kinetické plastiky. Již jedna z prvních realizací na výstavě Socha a město Liberec (1969) byla založena na využití pohybu. Jednalo se o kameny upevněné na konci obloukovitě ohnutého silného drátu vetknutého do země, které se při silnějším větru nebo dotyku rozkomíhaly. Postupně se jeho kovové plastiky začaly vyznačovat neobyčejnou technickou vynalézavostí. Pohyb jim dodávalo postrčení rukou, vítr nebo elektromotor. Jako šperkař dbal V. K. Novák na precizní technické provedení svých děl do nejmenšího detailu. Takové jsou zejména mobilní pojízdné strojky – cykloty. Začaly vznikat koncem sedmdesátých let, další pak následovaly v různých etapách vývoje po celou dobu Novákovy tvorby. První byly jasně barevné, od druhé poloviny osmdesátých let hraje naopak významnou roli exaktnost barvy kovu – stříbřitý chrom, ocel a později i rezavá ocel nebo nerezocel a mosaz. Zároveň se v cyklotech objevuje také igelit nebo zrcadlo a od devadesátých let kvůli zesílení myšlenkového sdělení i jiné materiály: přírodniny, nalezené předměty, střepy… Postupně se Novákova tvorba monumentalizovala. Asi nejvíce je široké veřejnosti znám Metronom osazený na místě bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné v rámci Všeobecné československé výstavy ’91. Na břehu jablonecké přehrady je instalovaná 25 metrů dlouhá Udice – pocta architektu Karlu Hubáčkovi (1989). Z několika desítek dalších realizací ve veřejném prostoru připomeňme alespoň kinetickou plastiku Vrtule (1983) v Palackého ulici v Jablonci nad Nisou nebo Stínící disk ve velké zasedací místnosti Technické univerzity v Liberci (2007). V Novákových dílech se vedle šperkařsky vycizelovaných tvarů začaly postupně objevovat i technicistní prvky. Přiznané kabely, motorky, šrouby a další běžný spojovací materiál byly esteticky postaveny na roveň vytříbené formě, čímž vznikalo zvláštní napětí. Výsledný účin začal být podporován i světlem a zvukem. V. K. Novák se svou nápaditou tvorbou prosadil i na světové umělecké scéně. Jmenujme např. Kinetický objekt se zvukovým a světelným programem na Expu ’92 v Seville nebo Krystalovou věž v americkém Cincinnati (2001–7).
Zároveň se sochařskými realizacemi se rozvíjela šperkařská tvorba. Většinou se nejednalo o šperky v klasickém slova smyslu určené pro nošení do společnosti, ale o svébytné realizace, při nichž lidské tělo nebo jeho část tvořilo spolu s objektem výtvarný celek vedený určitým záměrem. Rozpětí této tvorby, daleko přesahující tradiční chápání šperku, dobře charakterizuje název brněnské výstavy, jíž se Novák zúčastnil – Mezi ozdobou a funkcí. Také v této oblasti si získal mezinárodní renomé.
V letech 1990–2007 byl pedagogem (profesorem od 1993) na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedl ateliér Kov a šperk. V roce 2008 založil ateliér Design kovu a šperku – META/LL/UM na Západočeské univerzitě v Plzni, který vedl až do roku 2014.
Foto J. J. Honzík