VLADIMÍR KOMÁREK

* 8. srpna 1928 Hořensko u Semil, † 24. srpna 2002
Malíř, grafik, kreslíř, ilustrátor, literát
1945 Sklářská škola Železný Brod
1946–1948 Akademie výtvarných umění v Praze
1948–1954 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. Štipl)

Žil a pracoval v Nedvězí u Semil. Člen liberecké Skupiny 7 (1959–1967), Sdružení českých umělců grafiků Hollar (1965–1971) a Spolku výtvarných umělců Mánes. Malíř prostých a všedních námětů, jejichž tvarosloví vychází z naivního umění. Z toho důvodu byl zařazován mezi tzv. básníky naivní imaginace. Paleta jeho barev je velmi jemná, převažují tóny šedé, růžové a bílé a teprve v pozdější době se přidává výrazná ostrá zeleň. Komárek nemaluje věci realisticky se všemi detaily, spokojuje se s náznakem, neúplností tvaru, jeho díla jsou jakoby nedořečená a počítají s představivostí diváka, který si vše domyslí. Zobrazované předměty jsou obvykle redukované do plochy, někdy i jen do tužkou načrtnuté obrysové linky. Na důležitosti tak nabývá promalovaná struktura povrchu obrazu, která jakoby nahrazovala chybějící nebo potlačený třetí rozměr. Skoro vše se odehrává v prvním plánu, prostor vytváří jen několik tvarů rozmístěných za sebou podobně jako kulisy na jevišti. Perspektiva se prakticky neuplatňuje. Výtvarník důvěřuje divákovi, který sám ví, co má být vpředu a co vzadu. Totéž se dá říci o grafice, především o suchých jehlách, v nichž se prakticky uplatňují jen dvě barvy – sametově černá a šedá s velmi jemnou strukturou danou nevyleštěným povrchem matrice, jakousi obdobou struktury malířské hmoty v obrazech. Vladimír Komárek ilustroval na 50 knih a podílel se na mnoha bibliofilských vydáních. Své vzpomínky, které vycházely nejdříve v sešitcích s názvem Okno, zachytil souborně v knize Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu aneb Od puberty ke klimaktériu (1993, 1995).