EVA VLASÁKOVÁ
* 10. dubna 1943 Tábor
Sklářská výtvarnice, grafička, malířka, kreslířka, pedagožka
1957–1962 Výtvarná škola V. Hollara v Praze
1962–1967 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (F. Muzika)
1985 Pilchuck Glass School, Stanwood, USA (Cliforf Rainey, technika taveného skla)
Žije a pracuje v Malé Skále. Po absolutoriu pracovala v reklamě a graficky upravovala časopisy a katalogy. Vedle toho se začala zabývat volnou kresbou a grafikou. V sedmdesátých letech svůj záběr rozšířila o práci se sklem, které nejdříve malovala, ale později přešla k tavené hutní plastice. Za grafiku i plastiku získala několik ocenění (Dánsko, USA, Japonsko, Španělsko...) a také bronzovou medailí na XIII. bienále Brno. Jako pedagožka působila v USA, Japonsku, Německu, Kostarice, Železném Brodě a jinde. Ráda cestuje, pracovně i jen pro poznání navštívila všechny kontinenty.
Její grafická tvorba vychází z kresby a jasné obrysové linie, která plyne lehce a uvolněně, jako by autorka psala. Eva Vlasáková se zaměřuje téměř výlučně na figurální tvorbu. Vytvořila si svébytnou a nezaměnitelnou stylizaci. Vedle protažených údů používá i další disproporce, jako jsou třeba velká zubatá a často se šklebící ústa nebo proměňování měřítek – velké se stává malým a naopak. Její grafiky a kresby mají děj. Postavy spolu hovoří, pronásledují se, utíkají, křičí, jsou akční, jako by se jednalo o výsek z nějakého divokého až absurdního představení nebo grotesky. Výjevy jsou dramatické, symbolické a zkratkovité tak jako na jevišti. Napětí střídá láska, brutalitu něžnost. Lidský svět se prolíná se světem zvířecím. A vše se odehrává jen v ploše obrazu, v prvním plánu. Žádné průhledy do pozadí nebo perspektiva. Toto expresivní theatrum mundi je ještě umocněno výraznou až ostrou barevností. Autorka si však dokáže udržet nadhled a své postavy vést podle svého záměru podobně jako loutkář loutky i s určitou dávkou ironie, humoru a nadsázky.
