Vladimír Svoboda

* 10. únor 1951 Praha
Malíř, restaurátor
Střední uměleckoprůmyslová škola v Praze

Narodil se do rodiny známého sochaře Rudolfa Svobody. Už od dětství tak byl vtažen do procesu tvorby soch a nakonec se stal otcovým pomocníkem. Jeho cesta k výtvarné tvorbě však nebyla přímočará. Vyučil se leteckým mechanikem a teprve po vojně absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze-Žižkově. V sedmdesátých letech vznikají první obrazy, v nichž dominují lehké převážně černé linie. Na sklonku následujícího desetiletí ale už v jeho tvorbě převládají velké barevné plochy. Jsou to malby, ve kterých je viděná a zapamatovaná krajina přefiltrována autorovou myslí a prožitky. Realita se artificialisticky proměnila v pocit a náladu. Prostor obrazů budují mihotavé skvrny, konkrétní přírodní motivy zastupují jen jejich detaily a náznaky někdy až na hranici tušeného. Vždy se však jedná o malířsky vyjádřený prostor, kterému autor dává specifické vyznění a za nímž přes veškerou neuchopitelnost cítíme pevný přírodní řád a architekturu krajiny. Není divu, že v jeho dílech zvláště v poslední době převažují náměty vody s proměnlivými odrazy a odlesky na hladině i tajemnými hlubinami. Barevnost je harmonická, převládají spíše pastelové tóny.

Malíř pracuje střídavě v Praze a na venkově v Pavlovičkách na Českolipsku, kde má k dispozici rozsáhlé stavení bývalého hospodářství. V rozlehlém ateliéru vznikají rozměrná plátna, která nepostrádají monumentalitu. Představují osobitou polohu moderního krajinářství mezi krajními póly reprezentovanými tvorbou Jiřím Johna a Ivana Ouhela.

Vladimír Svoboda: Plachťák – větroň