Jan Stolín
* 21. červenec 1966 Svitavy
1980–1983 Škola uměleckých řemesel, obor keramika, Praha
1983–1986 Stredná škola umeleckého priemyslu, Bratislava
1986–1992 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Sochař, tvůrce objektů, konceptuální umělec, kurátor, pedagog
Jan Stolín působí od roku 1998 na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci a od roku 2023 zastává funkci děkana. V současné době je garantem studijního programu Výtvarné umění – Tvorba ve veřejném prostoru a vede Katedru umění. V průběhu svého působení na FUA byl vedoucím katedry Environmental Designu a vedl také ateliér na Katedře architektury. V roce 2012 získal habilitaci na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě s tématem Památník, jako interaktivní bod v městské krajině.
Do liberecké kulturní scény se zapsal i jako spoluzakladatel galerie Die Aktualität des Schönen… (1997) zprostředkovávající nejnovější umělecké tendence. Kurátorsky spolupracuje s Oblastní galerii Liberec. Od roku 2013 je uměleckým vedoucím soukromé Cube x Cube Gallery v Kryštofově Údolí – Novině.
Umělecká tvorba Jana Stolína se kromě statických minimalistických plastik stále častěji zaměřuje na reinterpretaci prostoru, do něhož zasahuje různým způsobem – od stavebních úprav až po téměř nehmotné, neviditelné doteky. Při instalacích v exteriéru často používá průmyslové ready-mades jako jsou stříbrné trubky vzduchotechniky, ventilátory a jiné, které někdy interaktivně kombinuje se zvukem, proudícím vzduchem nebo vizuálními světelnými efekty. S prostorem pracují i světelné instalace, které ho přetvářejí a nově definují. Stolín však pracuje nejen s promítaným světlem ale i s monitorem. Pavel Liška tuto část tvorby charakterizuje následovně: Zapojení počítačového programování do instalací autorovi umožňuje vytváření vyvážené a sofistikované kontradikce mezi repetujícími automatismy, vytvářející známé minimalistické řady, a mezi příslušnou dávkou „chaotické“ nahodilosti, která tyto řady narušuje, a tím i „zlidšťuje“. Tato dichotomie tvoří pro Jana Stolína základní výtvarnou strategii, kterou se mu daří nenásilně a inteligentně vtáhnout diváka do kouzla vizuálních her, odehrávající se mezi geometrickou zákonitostí a chaotickou náhodou – tedy mezi vědeckým kalkulem a lidskou nevypočitatelností.
Od roku 2021 se Jan Stolín vrátil i k pastelovým kresbám geometrických obrazců, která nezapřou jeho minimalistické cítění.
Je držitel Čestného uznání Grand Prix Obce architektů 2001 (spolu s P. Stolínem), v roce 2000 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého.
K významným realizacím ve veřejném prostoru patří interaktivní Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti (2000) před libereckými Dolními kasárnami nebo Památník šoa (2009) v areálu židovského hřbitova při Ruprechtické ulici. Na těchto i na mnoha dalších realizacích a objektech pracuje se svým bratrem architektem Petrem Stolínem.
